P A M Á T K Y   A   Z A J Í M A V Á    M Í S T A

N I C O V

Kostel sv. Martina - pozdně románský ze 13. stol. (nejvýše položená románská památka v Čechách), od začátku 14. století do roku 1420 zde bylo probošství ostrovského kláštera benediktínů. Přestavěný barokně v 17. století a dále upravovaný v 19. století, s dřevěnou předsíní, západním barokním průčelím obloženým eternitem a s hranolovou věží se slunečními hodinami. Hodnotné zlidovělé zařízení, vesměs z 18. století. Ve věži údajně cenný zvon snad ze 14. století. Dříve poutní místo místního významu.  Na hřbitově kolem kostela řada pěkných litinových křížů, jeden (na soklu datovaný 1863) též před vstupem na hřbitov. Předsíň kostela s možností pohledu do lodě volně přístupná. Naproti kostelu fara (č.pop. 2) honosná patrová budova s mansardovou střechou.Od r.1584 kostel sv. Martina patřil jako filiální kostel k faře v Kašperských Horách. Od r.1785 je v obci lokálie, od roku v obci 1857 samostatná fara. Na její zahradě tis. Dnes kostel sv. Martina s hřbitovem a spolu s farou nemovité kulturní památky. Další drobné sakrální památky kříže ve vsi a okolí litinové na žulových soklech. Na fotografiích kříž na návsi při hřbitovní zdi, poškozený kříž poblíž budovy dnešního obecního úřadu (budova v pozadí), železný kříž v nejvyšším místě staré cesty do Řetenic a kříž při téže cestě těsně před Řetenicemi (z roku 1904), poškozený kříž se zdobeným soklem při silnici do Řetenic a kříž v rozptýlené zástavbě severovýchodně od centra vsi (z roku 1894). Severovýchodně od vsi (při „značené” cestě ke kohoutímu kříži) se nalézají i zajímavá kamenná boží muka se soškou Panny Marie mezi dvěma mohutnými kleny.

 

Kohoutí kříž - Kohoutí kříž z Nicova je pozoruhodnou památkou lidového umění. Do roku 1890 stál nad Nicovem dřevěný kohoutí kříž, v roce 1890 (??) byl instalován nový, z tepaného železa a plechu. Původně (od roku 1890) byl umístěn při polní cestě nad Nicovem, v 60. letech minulého století byl však stržen vandaly. Dnešní kříž na okraji lesa asi 0,5 km severovýchodně od Nicova je kopií z roku 2005, poškozený originál byl přenesen v 60. letech 20. stol. do muzea a dnes je umístěn u kostela sv. Markéty v Kašperských Horách. V sousedství kříže kamenný sokl s iniciálami JMK 1890. Od kříže nádherný panoramatický výhled. Na jeho vrcholu je kohout jako symbol Vzkříšení a kříž s nástroji Kristova umučení. Kohoutí kříže (něm. hohnakreiz) se zpodobněním nástrojů Kristova umučení jsou označovány jako kříže Arma Christi a rozšířené byly v 18. a 19. století v Bavorsku. Na vrcholu kříže je kohout jako připomínka trojího zapření Krista apoštolem Petrem. Hodiny ukazují 3. hodinu, kdy Kristus skonal na kříži. Vedle Kristova těla jsou pak na kříži zpodobněny nástroje, které byly použity při ukřižování: kopí, tyč, žebřík, lopata, kalich, houba, kladivo, kleště, trnová koruna a další symboly. Zachovaný Kohoutí kříž je také v nedaleké Úbislavy u Stach.

 

Lidová architektura - několik původních roubených šumavských stavení v Studenci u Stach příklad lidové architektury v tomto šumavském regionu.

 

Královský kámen - Na vrcholu ve výšce 1058 m.n.m. je několik skal z porfyrické žuly. V jedné z nich vytesána kaplička. Královský kámen (časté lidové pojmenování Královák) je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Na západ od Královského kamene horský hřbet obsahuje Ždánic (1064,5 m.n.m.) a Chlum (962,4 m.n.m.). Nejvyšší horou Javornické hornatiny je blízký Javorník (1065,7 m.n.m.) s Klostermannovou rozhlednou. Od Královského kamene je oddělen Krankotským sedlem (992 m.n.m.). Na vrcholu Královského kamene vystupuje žulový skalní útvar tvořený skalní hradbou a mrazovými sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly četné kamenné proudy a kamenná moře. Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor, Roklin, okolí Černé hory u Kvildy, Sušicko a Horažďovicko). Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán místními sedláky velký skalní oltář (nika) datovaná rokem 1899. Je vyzdoben obrazy svatých a doplněn vytesanými německými nápisy. Opodál se nachází historický mezník s letopočtem r. 1752. Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických stezek, včetně konce malého okruhu z obce Javorník. Odtud je pěkný výhled na jižní část Šumavy s Boubínem a Třistoličníkem.

 

 http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/kralovsky-kamen-hlv247/  

 

P O P E L N Á

 

Téměř zaniklá obec (něm. Reckermühle a Reckerberg) a osídlení při Losenici. Dříve bývalo těžiště osídlení na levém břehu potoka na katastru Stach a několik objektů níže po potoku na katastru Studenec se nazývalo Reckermühle, zatímco dnes je osídlení patřící pod Stachy, s výjimkou dvou menších mladších stavení na okraji louky nad pravým břehem Losenice, zaniklé a Popelná se uvádí jako osada Studenec. Z dochovaných budov nejzajímavější rázovitá šumavská usedlost - bývalý Fuchsenmühle, dnes bohužel již bez zvoničky a sousední hotel Popelná, stojící v místech, vzniklý, přestavbou dalšího vodního mlýnu či pily. Na pravém břehu novostavba horské chaty Na Losenici. Mlýn Oberemühle stával výše po proudu dnes zaniklý. Na rozcestí na levém břehu proti chatě Na Losenici mohutný javor klen s obvodem kmene 3,7 m, a odhadovaným věkem přes 300 let památný strom, poblíž litinový křížek. V obci dříve (i dnes) i další křížky. V okolí údajně dochovány sejpy po rýžování zlata v Losenici.

 

Obří hrad (zámek) - Zbytky pravěkého keltského hradiště (něm. Riesenschloss také  Riesenburg) Obří hrad 1005 m.n.m. nad údolím říčky Losenice na zalesněném hřebeni vrchu Valy 1010 m.n.m.. Toto nejvýše položené hradiště v České republice nalezneme poblíž menší osady Popelná u Nicova 870 m.n.m. dnes několik rekreačních hotelových objektů, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, na území I. zóny Národního parku Šumava.

Prehistorické hradiště na severním výběžku hory Valy - nejvýše položené hradiště v Čechách 985 m.n.m., nemovitá kulturní památka. Hradiště se skládá z předhradí 1,9 ha a akropole 0,7 ha. Plocha ohrazena mohutnými, dosud až 2 m vysokými kamennými valy, mezi předhradím a akropolí dvojitými, s výjimkou východní strany akropole, není zřejmé, zda zde vzhledem ke strmému terénu nikdy nebyly, či se již sesuly do údolí. Opevnění využívá i přirozené rulové skály skalní srub v jihovýchodním rohu předhradí  je nejvyšším místem celého hradiště, tzv. Kamenný stůl v jihovýchodním rohu akropole poměrně nevýrazný asi půl metru vysoký kamenný kvádr, či skály se skalní bránou v nejsevernější části akropole. Řada skal i v ploše akropole, není zde téměř žádná rovná plocha! Hradiště vybudováno pravděpodobně v době halštatské a využíváno i v době laténské. Přes řadu archeologických výzkumů zde však dodnes nebyly s výjimkou několika keltských mincí nalezeny žádné nálezy. Zdá se, že význam opevnění byl, nejen vzhledem k absenci stop po dlouhodobějším pobytu lidí, ale i vzhledem k poloze mimo osídlené území, výhradně kultovní posvátný okrsek pro některého z tehdejších bohů a pro obřady s tím spojené. Na ploše před předhradím, kde se přístupová stezka od Popelné napojuje na hřebenovou cestu, výrazný kamenitý pahorek, označovaný někdy jako „mohyla“. Celý ostroh, na němž hradiště stojí, se postupně rozpadá do jednotlivých skalních bloků, které jsou rozpukané do hloubky 20 - 40 metrů s výraznými posuny řícení. Je možné, že právě toto zavdalo příčinu pověstem o obrech, kteří do údolí hází skály, k „obrům na hradišti“ se váží i jiné pověsti, například o nálezu třímetrových kostí, které pak lidé použily jako most přes Losenici. Na svazích ostrohu kamenné moře a zrašelinělé smíšené porosty.

Zbytky valů hradiště byly objeveny teprve v roce 1926. Keltská pevnost pocházející pravděpodobně z 2. - 1. století před naším letopočtem, sloužila patrně k ochraně rýžovišť zlata na říčce Losenici. Novější výzkumy uvádí možnost, že se jedná o ohrazení posvátného místa. Celý areál o velikosti 80 × 370 m tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamených valů a předhradí obehnané 2 m širokým náspem. V blízkosti hradiště západním směrem nalezneme kamenné moře s vyhlídkou do okolí. Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí. Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti. Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici. Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají. V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé. Ještě dodejme, že stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.

 

Nejsevernější část ostrohu, zhruba od poloviny předhradí, je I. zónou Národního parku Šumava.

Vrchol Valy (1010 m.n.m.) - Pěkný avšak částečně omezený výhled zejména ze západního valu akropole, a z odlesněných parií předhradí na údolí Losenice, Šafářův vršek, hrad Kašperk.

 

http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/valy-hlv353/

 

Naučná stezka - NS Keltové na Šumavě - Na hradiště vede z Popelné turistická značka, sloužící zároveň jako naučná stezka se 3. zastávkami. Značka končí na vyhlídce na západním valu akropole, vyhýbá se však všem zajímavějším skalním útvarům skalním srubům na předhradí, „kamennému stolu“ a skalní bráně.

 

http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/kkamen.htm

 

Ř E T E N I C E   U   S T A C H

Kaple Panny Marie - Jednoduchá stavba se zvoničkou z pol. 19. stol. na bývalé návsi. V průčelí nika se soškou Panny Marie. Za kaplí se nachází ještě dřevěný kříž.

Obcí prochází naučná stezka NS strážců hranic.

(http://www.sumavanet.cz/khory/fr.asp?tab=snet&id=3654&burl=)

V údolí pod obcí u Planského mlýna začíná naučná stezka NS Amálino údolí.

http://www.mistopis.eu/mistopiscr/sumava/kasperskohorsko/amalino_udoli/amalinoudoli.htm 

 

S T U D E N E C   U   S T A C H

Obec (něm. Brunn) na severovýchodním úbočí Milovského vrchu, tvořená jednou řadou stavení podél silnice. Zajímavá usedlost se zvoničkou na hřebeni střechy. Uprostřed obce na opačné straně silnice kaplička. Ve vsi a okolí řada litinových křížů. Nádherné panoramatické výhledy na hřeben s vrcholem Javorník.

Freid bývalá hájovna ve výšce 940 m.n.m. v lesích při silničce z Nicova do Popelné. Přízemní stavení se slunečními hodinami na štítě.

Mílov (něm. Millau) původní horská obec na katastru sousední obce Studenec, později samostané katastrální území. Obec již zaniklá s pozůstatky stop v krajině.

 

 

 

 

 

 

KOHOUTÍ KŘÍŽ U NICOVA

kohouti_kriz[1].jpg

KŔÍŽEK U KOSTELA

OBECNÍ ÚŘAD

REKREAČNÍ CHALUPA

20180702_185357.jpg

NABÍDKA UBYTOVÁNÍ

Obec Nicov vlastní ubytovací zařízení v počtu 12 lůžek.
Rezervace pobytu na tel.:
728 944 503 nebo
388 428 153.

Návštěvnost stránek

269984
nicov_foot