Obec dnes spíše osada (něm. Jettenitz) na horním toku Zlatého potoka při silnici č. 145 ze Stach do Kašperských Hor. V centru obce kaple, která vinou rozsáhlých demolic téměř úplně ztratila podobu původní návsi. Před statkem č.pop. 11. litinový kříž. Na východním okraji vsi za posledním řetenickým domem při silnici na Nicov litinový křížek vsazený přímo do kamenné ohradní zídky, ve skále nad ním zasklený výklenek se soškou Panny Marie. Na potoku řada peřejek a menších vodopádků. Obcí prochází naučná Stezka strážců hranic (jednotek SOS) v centru vsi zastávka č. 6. této naučné stezky, nijak se však nevztahující k místu. Jednoduchá stavba se zvoničkou z pol. 19. stol. na bývalé návsi. V průčelí nika se soškou Panny Marie. Za kaplí dřevěný kříž.
Místní část Řetenic u Stach je Plánský mlýn (něm. Planzkermühl) při Zlatém potoce, pod jeho soutokem s levostranným přítokem od Nicova, čítající dnes tři domy. Minimálně dva z těchto objektů bývaly dle sdělení místních obyvatel v minulosti mlýny, na levém břehu potoka „německý“ mlýn, dolní stavení na pravém břehu potoka „český“ mlýn. Vývoj osady ani systém vodního díla mi však není příliš jasný. Každopádně ještě na mapě v 1. pol. 19. stol. stojí budovy zcela jinak než dnes. Náhon na “český“ mlýn se dle této mapy odpojoval od potoku někde pod horní pravobřežní usedlostí - jeho pozůstatkem je snad terénní nerovnost podél cesty nad mlýnem. Náhon na “německý“ mlýn není z map patrný. Jeho pozůstatkem by snad mohla být terénní nerovnost jihovýchodně od mlýna. V tomto směru na přítoku od Nicova dochován malý jez, od něj však jde terénní útvar připomínající bývalý náhon po pravém břehu Zlatého potoka. Tedy buď tento jez nepatřil k „německému“ mlýnu, a nebo náhon (který se posléze ztrácí a jeho případné křížení se Zlatým potokem není nijak patrné) přecházel na levý břeh pomocí vantroků. Na vlastní budově „německého“ mlýna již dnes nic mlýn nepřipomíná. Na jeho zahradě je kovový křížek. Dle vyprávění paní Matschinerové z Řetenic byl za 2. světové války mlynář z „českého“ mlýna pan Vrhel na základě falešného udání mlynáře z “německého“ mlýna , který se tímto snažil vyhnout vojenskému odvodu, neboť v případě uzavření konkurenčního mlýna by se zde stal nezbytným, zatknout gestapem, na přímluvu starostů okolních obcí však byl propuštěn. Osadou prochází naučná stezka (NS) strážců hranic (http://www.sumavanet.cz/khory/fr.asp?tab=snet&id=3654&burl=) v osadě zastávka č. 5., nijak se však nevztahující k místu. V pastvinách směrem k Řetenicím poškozený litinový křížek. Na potůčku od Řetenic několik pěkných menších vodopádů.
Amálino údolí pokračuje směrem ke Kašperským Horám a kříží se pod osadou s linií lehkého pěchotního opevnění ŘOP „řopíků“ budovaných v leteh 1936-1938. Tato část spadá pod I. sbor obranné linie, stavební úsek 194a Stachy a 199 Loučová, počítalo se s LO vz. 37. Stavební úsek 194a dostala zadáno stavební společnost Antonína Kopty z Horšovského Týna pod velením stavebního dozoru npor. žen. Inž. Otakara Grafa dne 26.7.1938, cekem bylo zadáno 46. objektů LO vz. 37, dokončeno bylo 8. objeků LO a započato s 5. objekty LO (46-8-5). Pro zajímavost rozpočet RSČ počítal s celkovými finančními náklady 72. 000,- Kč na jeden objekt LO vz. 37., se všemi zařízeními větrání, kanalizace, voda, uzávěry apod., mimo samotné vyzbrojení objektu. Úsek 199 (nad komunikací Stachy-Kašperské Hory) zadán 30.7.1938 (72-10-21) stavební společnosti Ing. Rudolf Grabinger a Kotál Sušice, pod velením škp. Pěch. Josefa Břicháčka.
Úsek 194 Stachy navazuje na opevnění vybudované v rámci uzávěry Lipka úseku H-41 Vimperk. Jeho úkolem bylo v podstatě spojení třech vimperských uzávěr do souvislé linie a dobudování souvislého obranného pásma až k Řetenicím u Kašperských Hor, kde mělo navazovat na taktéž nedodělané pásmo řopíků úseku 199 Loučová. Kvůli náročným stavebním podmínkám byl úsek rozdělen do dvou částí 194 a 194.a.. Do ukončení prací se však podařilo vybudovat jen malou část z plánovaných objektů. Podřízení jednotek čs. armády v tomto úseku za mobilizace ke dni 30. 9. 1938 spadá pod I. armáda (SV Praha), arm. gen. Sergěj Vojcechovský, jeho I. sbor (SV Praha), div. gen. Jan Šípek a 5. divisi (SV Písek), brig. gen. Alois Václav Benda.
Deset postavených řopíků navazuje na opevnění uzávěry Lipka. První z vybetonovaných objektů se nalézá u lesní cesty, od něho vede lesem poměrně hustá linie částečně podél nevelkého potůčku. Objekty se hledají poměrně dobře, většinou je vidět od jednoho bunkru k druhému nebo jsou zachovány střelecké průseky. Dokončená část končí u nové asfaltové silnice, asi 500 m v předpolí uzávěry Kamenná Hora úseku H - 41 Vimperk. V místě dalšího pokračování jsou dobře zachovány výkopovky pro plánované objekty. Všechny řopíky byly opuštěny těsně po betonáži a je zřejmé, že je dokončovala armáda až po válce. Většinou mají vysekané otvory pro plechové stolky, osazeny oba typy dveří a lapače splodin. V některých objektech zachovány i ventilátory s klikou.
Druhá část opevnění se nalézá na konci úseku - poblíž silnice Kašperské Hory - Řetenice. Pokud se rozhodnete toto opevnění navštívit, naleznete je v úžlabí u potoka, který stéká od Žďánova (asi 1,5 km východně od Kašperských Hor). Jeden objekt LO z. 37 stojí v údolí nad potokem, jedná se o áčko v lomeném provedení a navíc s protiatomovou úpravou z 50. let 20. století. Uvnitř se nacházelo kompletní vybavení včetně lafet a ventilátoru. Další objekty již nemají PAÚ a jsou prázdné. Západně od Řetenic linie opouští údolí potoka a řopíky se objevují nahoře na louce poblíž nějaké větší usedlosti. Aby byly palby objektů provázány, má výše situované šikmé áčko osazenu depresivní (20/30) střílnu. Tentýž objekt je navíc zajímavý absencí vchodové střílny, kterou již nestačili stavební dělníci osadit. Poslední vybetonovaný objekt naleznete opět v údolí nějakého potůčku (nejsem si jistý, možná se ale jmenoval Zlatý potok) jižně od Řetenic. Jedná se o béčko, které svou čelní střílnou uzavírá sevřené údolí, v kterém dříve asi vedla dnes již asi zaniklá silnička, nebo jiná cesta.
Pokud jste ve špatné finanční situaci, je možné spojit průzkum LO s hledáním zlata, které se v této oblasti v minulosti těžilo. Asi 1 km západně (po proudu potoka) od onoho posledního béčka se nachází známá štola Naděje, ve které chtěla před několika lety těžit zlato TVX Bohemia důlní, a.s..
Pod vrchem Ždánov 1065 m.n.m. louka na místě bývalé osady Ždánov. Do roku 1990 zde bývala vojenská střelnice. Vznik osady se spojuje s hornickou činností ve středověku. Po určitou dobu patřila vesnice žichovickému panství Lamberků. Žili zde dřevaři a zemědělci. Mnoho obyvatel odcházelo na jaře za výdělkem do ciziny. Zbytky rozbořené usedlosti pod zalesněnou mezí kde stával do r. 1947 statek Höllhof – Peklo. Místní název Peklo se užívá i pro místo při silnici na Kašperské Hory.
Fotogalerie do roku 1945 Nicov, Řetenice
http://www.mija.cz/foto/foto/Sebestov-Nicov-Retenice%20do%20roku%201945/index.htm